Jak to vidí Opava a Karviná? Budoucnost je v zaměření na praxi

10.08.2020

Jak vnímají Slezskou univerzitu primátoři dvou statutárních měst, ve kterých univerzita působí? Primátor Opavy Tomáš Navrátil a náměstek primátora Karviné Lukáš Raszyk promluvili o tom, jaké jsou silné stránky univerzity, čím je výjimečná a kam by podle nich měla směřovat.

Co se vám jako první vybaví, když se řekne Slezská univerzita v Opavě?

TN: Hrdost. Protože jsme téměř jediné nekrajské město, které má veřejnou vysokou školu, navíc tolik pozitivně vnímanou. Univerzita tak nejen svým umístěním, ale i názvem a renomé přispívá k významu Slezska. Navíc má zajímavé a nevšední obory a nabízí špičkové vybavení.

Jak si podle vás stojí univerzita v porovnání s jinými?

LR: Nelze srovnávat nesrovnatelné, Slezská univerzita samozřejmě v mnoha ohledech nemůže konkurovat velkým tradičním univerzitám. Důležité ale je, že se stále rozvíjí, což mohu potvrdit i z vlastních zkušeností – sám jsem totiž studoval na Obchodně podnikatelské fakultě v Karviné a pokrok určitě vnímám. Osobně si cením toho, že univerzita čím dál více reflektuje reálné potřeby dneška a při výuce akcentuje praxi. V Karviné dokonce vzniklo specializované centrum Business Gate, ve kterém si studenti mohou vyzkoušet praxi a pracovat na reálných úkolech za podpory specialistů, a na druhé straně podnikatelé mohou získat nápady i kontakty na šikovné talenty. V Business Gate týmu studenti rostou, mohou získat kredity i finanční odměny a firmy takto zase snáze získávají pracovníky použitelné v praxi. V tomto se Obchodně podnikatelská fakulta odlišuje od jiných vysokých škol a nabízí jedinečnou přidanou hodnotu.

TN: Velikostí ani zaměřením se Slezská univerzita například s VŠB či Ostravskou univerzitou srovnávat nemůže, má ale významný regionální přínos a oceňuji rozmanitost, kterou nabízí. Univerzita má 3 fakulty a dva ústavy ve dvou městech, v Opavě a Karviné, každá ze součástí si zachovává svou osobitost, ale zároveň kooperují. Kladně hodnotím i osobnější přístup, příjemné zázemí pro studenty a zájem o investice a rozvoj. Univerzita disponuje technologiemi, které jsou ojedinělé, a myslím si, že nabízí svým studentům nadstandardní vybavení – audiovizuální techniku, multimediální sál, nově Unisféru, nebo třeba astronomickou observatoř.

Na co by se podle vás měla univerzita v nejbližších letech zaměřit?

TN: Základem je, aby zde byla zachována kvalitní výuka. Potom je na místě posilovat dobré jméno univerzity tak, aby byla ještě vyhledávanější vysokou školou v Česku. K tomu může pomoci individuální přístup ke studentům i aktivní propagace. Z pohledu města máme zájem udržet absolventy univerzity v našem regionu, tudíž bychom uvítali intenzivnější spolupráci podnikatelské sféry, veřejných institucí a univerzity. Studenti mohou svým nevšedním přístupem a kreativitou přispívat k rozvoji firem či dalších organizací. Základním předpokladem ale stále je, aby na univerzitě byly obory, po kterých je poptávka, případně aby podnikatelé či město podporovali vznik či rozvoj oborů, ve kterých studenti najdou uplatnění. A také je potřeba jít s dobou a vycházet vstříc aktuálním požadavkům doby – ať už jde například o možnost studia v cizích jazycích nebo o investice do nového vybavení.

LR: Jednoznačný by měl být důraz na praxi tak, aby absolventi univerzity našli jednoduše uplatnění ve svém oboru, ve kterém získali vzdělání a mají znalosti. Právě zmiňované centrum Business Gate  je skvělým příkladem a jednoznačně bych doporučil podobný model i dalším fakultám.

Vnímáte nějaký skrytý potenciál univerzity?

LR: Univerzitu tvoří spousta mladých lidí, kteří mají otevřenou mysl a jejich mindset klapek na očích není takový. Tito lidé mohou společnosti přinést spoustu nových nápadů, pokud dostanou prostor. Důležitá je proto myslím podpora studentů při využívání Erasmu a obecně podpora v získávání zkušeností pro další pracovní život. Je mnoho příležitostí, ale studenti jsou často pasivní, pokud nedostanou správný impuls.

Jaké jsou z vašeho pohledu největší překážky v rozvoji univerzity?

TN: Za nejproblematičtější považuji systém financování vysokých škol – jeho složitost a neustálé změny metodik. Stále intenzivněji ale vnímáme i změnu v populační křivce a obecný pokles počtu studentů. Navíc studenti často preferují univerzity ve větších městech, kde očekávají bohatší studentský život a lepší pracovní příležitosti. Navyšuje se také počet zájemců o kombinované studium namísto prezenčního.

LR: Největší problém vidím v legislativě, v systému financování vysokých škol a samozřejmě v lidech. Mít na půdě vysoké školy kvalitní pracovníky, akademiky a odborníky, a zároveň pro ně mít dostatek finančních prostředků, motivaci a atraktivní nabídku, není jednoduché.

V čem je podle vás Slezská univerzita důležitá při rozvoji města i regionu?

TN: Univerzita a její studenti jednoznačně město oživují. Kavárny, restaurace, zábavní zařízení – tam všude je čilý ruch do velké míry právě díky studentům. Navíc ze studentů se samozřejmě ve velké míře stávají významní odborníci, kteří mohou přispět k rozvoji města, regionu i republiky. Naším cílem je samozřejmě motivovat je, aby zůstali v regionu a pracovně posílili naše firmy tak, aby region vzkvétal.  

Kde vidíte prostor pro intenzivnější spolupráci na úrovni města nebo kraje, případně v business sféře?

TN: Již nyní oceňuji aktivní přístup marketingového oddělení univerzity, díky kterému se univerzita hojně zapojuje do městských, ale i zahraničních programů či projektů a pořádá i akce pro veřejnost. Poslední akcí bylo otevření Unisféry, které bylo skvělé. Přesto vidím prostor pro zlepšení prezentace univerzity formou aktivnějšího PR, ale například i nabídkou oborů přímo studentům středních škol a gymnázií včetně exkurzí. Bylo by skvělé, kdyby se univerzita dostala více do povědomí občanů města například nevšedními projekty nebo jiným obohacením každodenního života. Potenciál univerzity by mohl být více využívaný také pro kurzy pro dospělé. Karvinská Business Gate je pro nás velkou inspirací, chceme jít stejnou cestou a využít prostory bývalého obchodního centra Slezanka. A aktuálně uzavřenou historickou budovu obchodního domu Breda bychom pak chtěli využít jako prostor pro prezentaci práce studentů, nebo i jako fakultu a koleje.

LR: Ze strany města dovedeme jasně definovat zadání, která jsou pro Slezskou univerzitu zajímavá, a jsme také schopni nabídnout řadu zajímavých nemovitostí. Jsme upřímně rádi, že studenti ve městě jsou. Jejich přítomnost je znát v restauracích, v oblasti ubytování, ale samozřejmě i kulturního a společenského života. Pokud jde o business sféru, jistě je prostor pro ještě větší zapojení odborníků z praxe do výuky, čímž by mohla být studentům nabídnuta i inspirace pro další zaměstnání.

Jana Vlčková, Daniel Konczyna

Pozn. Jedná se o autorizovaný redigovaný přepis strukturovaných rozhovorů, redakční úpravy Michal Sobek