Pavel Tuleja: Musíme si najít další témata, ve kterých jsme výjimeční

12.04.2020

Rektor Slezské univerzity Pavel Tuleja je tím nepovolanějším, kdo může hodnotit vývoj univerzity. Měl by také směřovat univerzitu do dalších let, a má tak při tvorbě strategie zásadní roli. Zeptali jsme se jej, jak na tom Slezská univerzita je a na čem by svůj rozvoj měla stavět.

Jak hodnotíte činnost univerzity v posledních letech?

V posledních letech mě nejvíce potěšila úspěšnost Slezské univerzity v žádostech o projekty v rámci operačních výzkumů, především díky ohromné pracovitosti a soudržnosti lidí na univerzitě. Jsem taky rád, že se články našich akademických pracovníků prosadily v prestižním časopise Nature, což ukazuje na to, že umíme dělat opravdu kvalitní vědu. Současně musím říct, že jsme v posledních pěti letech prošli také jedním z nejnáročnějších období v historii univerzity. S novelou zákona o vysokých školách přišla větší byrokracie, museli jsme přepracovat téměř všechny naše vnitřní normy a předpisy a připravit nový proces akreditace studijních programů. Přesto se nám tyto změny povedlo provést poměrně hladce a v konečném důsledku s sebou přinesly celou řadu pozitiv. Za pozitivní považuji také větší orientaci univerzity na profesní studijní programy, což je proces, který se nejvýrazněji projevuje na Fakultě veřejných politik, která je i díky tomu velmi úspěšná při získávání nových studentů.

Slezská univerzita působí v Opavě a Karviné, je úzce spjatá s regionem. Jak univerzita ovlivnila a ovlivňuje své okolí?

Město i univerzita jsou podle mého názoru takříkajíc propletené provázky. Jsem přesvědčen o tom, že v posledních pěti letech se podařilo zlepšit a upevnit vztahy s oběma městy, kde působíme. Daří se nám také přispívat k rozvoji obou měst, starostí o budovy přispíváme ke změně jejich vizuálu a díky přítomnosti studentů také ke změně jejich životního stylu. Přesto vše si však umím představit, že bychom k tomuto dění přispívali ještě mnohem více a že náš hlas bude více slyšet nejen v Opavě a Karviné, ale také v celém regionu severní Moravy a Slezska. A nebojím se uvažovat i v globálnějším hledisku. Podle mého názoru je to o tom, dát více prostoru zejména aktivním lidem a dobrým projektům a občas se i nebát riskovat.

Jak si podle vás univerzita stojí v porovnání s jinými?

V porovnání s ostatními především veřejnými vysokými školami v České republice jsme relativně malou univerzitou s krátkou historií. Současně si také myslím, že jsme nyní příliš široce rozkročeni, zejména co se týká nabídky studijních programů. Jsem přesvědčen o tom, že bychom se měli jednak více vyprofilovat zejména v oblasti profesního vzdělávání, jako tomu v současnosti je například u oboru ošetřovatelství, kde patříme v České republice na vrchol, a současně podporovat ty akademické obory, v nichž jsme špičkoví, tedy zejména matematiku, fyziku, tvůrčí fotografii, historické vědy či některé oblasti ekonomických disciplín. Měli bychom hledat „díry na trhu“. Nabízet to, co jinde nenabízí, být jedineční a zajímaví z hlediska trhu práce. Naším handicapem je to, že nenabízíme vzdělání v technických disciplínách, díky kterým bychom mohli více spolupracovat s místními průmyslovými podniky. Naopak máme výhodu, že jsme přístupní, svým studentům se plně věnujeme, a studenti díky tomu, ve srovnání s jinými vysokými školami, mají blíž jak ke svým pedagogům, tak k představitelům managementu jednotlivých součástí i univerzity jako celku.

Jaká by měla být Slezská univerzita v budoucnu, třeba v roce 2030?

Toť otázka. Já osobně jsem přesvědčen o tom, že tohle nemůže být vize jednoho člověka, ale musí vzniknout na základě šiřší diskuse. Právě proto nyní pracujeme na přípravě strategie zcela jinak, než tomu bylo v předchozích letech. Našim cílem je do tohoto procesu vtáhnout co největší počet lidí, jak zevnitř univerzity, tak z jejího okolí, kterým pokládáme stejnou otázku. Pokud bych zde měl sdělit svůj vlastní pohled, třeba jako podnět do této diskuze, měli bychom se stát profesně orientovanou vysokou školou, přitom si ale zachovat svůj univerzitní status, a díky tomu si zachovat i akademicky orientované studijní programy. Najít si oblasti vzdělávání a vědy a výzkumu, v nichž budeme výjimeční. Univerzita by také měla být víc vidět v médiích. Vedení univerzity i součástí by měla podporovat smysluplné projekty s přesahem do třetí role univerzity, jako je například výsadba komunitního sadu nebo mozková posilovna BrainFitness. A hlavně bychom měli věřit v akademickou svobodu a umět ukázat svůj postoj.

David Sventek

Pozn.: Jedná se o upravenou autorizovanou verzi strukturovaného rozhovoru; redakční úpravy: Eliška Olšáková, Michal Sobek.