Jiří Krist: Neměli bychom žít vedle sebe, ale spolu

20.08.2020

Jiří Krist má velmi blízko k Opavě a jejímu rozvoji. Je předsedou místní akční skupiny, zabývá se rozvojem venkova a již přes deset let pracuje v neziskovém sektoru. Povídali jsme si s ním o tom, jak hodnotí spolupráci se Slezskou univerzitou, jaký má škola vliv na své okolí a co by měla v budoucnu přinášet kraji, aby se stala opravdovou regionální univerzitou.

Co se podle vás Slezské univerzitě skutečně povedlo?

Dobrým příkladem je Institut tvůrčí fotografie. Jeho pozitivní příběh by se měla Slezská snažit zopakovat, třeba v informatice. Je potřeba sázet na rozvoj v oblastech, které univerzitě skutečně jdou. Nepojímat obory široce, ale vybrat si „fajnovost“ a v té být excelentní. Velký potenciál má třeba Matematický ústav, a to díky svému kreditu.

Co by měla univerzita naopak zlepšovat?

Trochu mi chybí osobní kontakt s univerzitou, který je velmi důležitý. Neměli bychom žít jenom vedle sebe, ale aktivně spolupracovat. Náš kraj se může stát živou laboratoří. Opavsko i Karvinsko jsou velmi zajímavé regiony, velké zkumavky, Petriho misky. Dají se měřit a zkoumat. Obce by měly být doslova bombardované dotazníky, studenti by měli být aktivnější ve svém oboru, jejich výzkumy by měly být vidět, a to i v médiích. Je to pro Slezskou obrovská příležitost stát se opravdu regionální univerzitou.

Jak Slezská přispívá k rozvoji svého okolí?

Opava s univerzitu omládla, a i v Karviné je lepší nálada. Přibyly univerzitní kavárničky, opravily se některé domy. Univerzita je v obou městech vidět. Například na otevření nové rozhledny dorazili jako řečníci odborníci ze Slezské univerzity. To výborně funguje pro genius loci.

Před jakými výzvami univerzita stojí?

Slezská univerzita si musí dát pozor na to, aby zůstala relevantní. Momentálně má tu výhodu, že je studentům blízko. Pokud však budou mít možnost navštívit online přednášku třeba na Harvardu a studovat tak odkudkoliv, bude si muset Slezská položit otázku, co dalšího jim může nabídnout. Vysokoškolský titul navíc v poslední době ztrácí svou hodnotu, firmy jej přestávají po svých zaměstnancích vyžadovat.

Jakým směrem by se měla Slezská vydat?

Kdokoli chce dneska vzdělávat, měl by se zaměřit nejen na mladé lidi, ale i na dospělou generaci. Jak naznačuje demografická křivka, lidé budou muset zůstat ekonomicky aktivní i v pozdním věku a budou potřebovat možnosti dalšího studia. Slezské univerzitě bych tedy doporučil rozvíjet oblast celoživotního vzdělávání. Také studijní obory by se měly přizpůsobit demografické změně, potenciál vidím v geriatrii a farmacii.

Eliška Olšáková

Pozn.: Jedná se o autorizovanou redakční úpravu strukturovaného rozhovoru, který vznikl při tvorbě strategie Slezské univerzity 2021+.