Herbert Pavera: Spolupráce je stopa, která se nesmaže

30.08.2020

Herbert Pavera je senátorem, dlouholetým starostou Bolatic a předsedá také správní radě Slezské univerzity. Ze všech těchto pozic i jako bývalý pedagog může hodnotit, jak na tom univerzita je, a přemýšlet o její budoucnosti.

Když se řekne Slezská univerzita, co se vám vybaví? Máte s univerzitou spojené nějaké osobní zážitky, které vyvstanou?

Jenom pozitiva. Obě naše dcery na Slezské studovaly a s láskou na ni vzpomínají. Jsem rád, že měly výborné pedagogy a mohly studovat přímo v regionu. Dobré zkušenosti mám i z našich společných projektů. Spolupracovali jsme se Slezskou na podpoře turistického ruchu v česko-polském pohraničí. A velmi jsme byli spokojeni s rautem pro oslavy 100 let regionu Hlučínska, které připravilo univerzitní gastrocentrum.

Jak se projevuje existence univerzity v regionu? Třeba právě na Hlučínsku, ke kterému máte nejblíž.

Univerzita je pro region obrovským přínosem. Ti, co ji zakládali, věděli, že regionu přinese prestiž i prosperitu. Jako starosta a předseda Sdružení obcí Hlučínska jsem byl s vedením univerzity vždy aktivně v kontaktu. Studenti se například podíleli na řešení různých témat pro Hlučínsko v rámci svých bakalářských a diplomových prací. Třeba již v roce 1995 pracovali pod vedením pana profesora Štreita na projektu Lidé Hlučínska, při kterém mapovali životy a příběhy místních obyvatel. Před dvěma lety jsme podobnou akci zopakovali se Štreitovým studentem Evženem Sobkem.

Jak si podle vás stojí Slezská v porovnání s jinými univerzitami?

Jsem přesvědčen, že velmi dobře. Nemá sice ještě tolik příznivců jako velké univerzity působící u nás i stovky let, ale stále více se dostává do popředí zájmu veřejnosti a dle mého názoru patří k tomu lepšímu, co české univerzitní prostředí nabízí. Slezská má úspěchy v matematice a fyzice, což jako bývalý učitel velmi oceňuji, ale také v lázeňství a turismu, a především v oboru fotografie. O univerzitu se zajímají stále více zahraniční studenti. VŠB a Ostravská univerzita mají v regionu mnohem delší tradici, to však neznamená, že se jim Slezská nemůže rovnat kvalitou, minimálně v některých oborech. Právě naopak.

Co se podle vás Slezské univerzitě v posledních letech povedlo?

I díky současnému panu rektorovi se podařilo dát univerzitě nový směr. Její výsledky jdou vidět, výrazně se proměnilo PR. Po úbytku studentů v posledních letech zájem studentů opět narůstá. Pozitivně vnímám i široké oborové rozptýlení, které reaguje na poptávku na trhu. Třeba ošetřovatelství je velmi žádané. Za poslední roky taky sleduji, že Slezská spolupracuje mnohem více s veřejností, dělá aktivity navenek, má větší přesah. Rozšiřuje také nabídku vzdělávání pro starší generace a nabízí studentům praxi během studia. To všechno je velký posun kupředu.

Jak se díváte na budoucnost Slezské? V jakých oblastech by se mohla nebo měla rozvíjet?

Stačí udržet si dobře nastavený směr. Hlavní je, aby úroveň školy neklesala, aby byl o univerzitu zájem, aby si mohla studenty vybírat. Uměl bych si představit ještě hlubší spolupráci s obcemi při řešení bakalářských a diplomových prací. Před deseti lety byla tato spolupráce možná užší a pomáhalo to všem – studentům, škole i obcím. Více důvěry by Slezská získala také aktivnější komunikací s místními firmami, které ji mohou podporovat nejen finančně, ale také marketingově. Spolupráce je stopa, která se nesmaže. Potenciál vidím i v bližším kontaktu se základními školami. Univerzita by se měla naučit rozpoznat talenty už v útlém věku, vytvořit si k nim dlouhodobý vztah, připravit jim podmínky, aby se mohli dále zlepšovat.

Michal Sobek

Pozn.: Jedná se o autorizovaný, redakčně zpracovaný přepis strukturovaného rozhovoru, který proběhl při tvorbě Strategie Slezské univerzity 2021+. Redakční úpravy: Eliška Olšáková, Michal Sobek.